Bezpečnost
Temelín je vybaven sovětským reaktorem typu VVER 1000 (tlakovodní), například oproti Černobylskému RBMK (varný). Tento typ reaktoru má již mnohem více ochran, (ale to ještě neznamená, že je dokonalý) a proto se zde v zásadě "nemůže" stát to co v Černobylu. Temelín je nebezpečný v mnoha ohledech, protože je to "opravdový orginál". Má například malou reaktorovou nádobu, nespolehlivé a netěsnící parogenerátory, nízkou odolnost kontejmentu... Riziko těžké jaderné havárie uváděné u JETE je 1:10 000 (tj. jednou za deset tisíc let). Jako jediná elektrárna na světě, kde je prakticky stejný systém řízení a kontroly je, JE Sizewell B (Velká Rritánie), kde je riziko 1:100. Přičemž dodané zařízení je také od firmy Westingouse. Když probíhal test "připravenosti" systému, selhalo více než ve 52% operací, to je značne znepokojivé, protože v Sizewell B je instalováno zařízení doplňené o další bezepčnostní prvky, které v Temelínu nejsou... Pakliže si ještě pořád myslíte, že riziko jaderné havárie je poměrně malé, mohu Vás ubezpečit, že není, tak třeba v USA bylo v roce 1986 na 3000 incidentů a jen vlivem štastné náhody se nestalo to co v Černobylu. Další věc je, že selhání lidského faktoru nelze nikdy s jistotou vyloučit ani u sebelepších zařízení. Avšak, co se týče jaderných havárii, nemusíme chodit zase tak daleko a můžeme zůstat v klidu doma. Protože i u nás (tehdy ještě v Českolsovensku) se 5.ledna 1976 stala jaderná havárie, v Jaslovských Bohunicích. První byl únik vysoce radioaktivního jódu I-131. Do životního prostředí uniklo 4 miliardi Bq, což je 0,1 Curie. Příčinou bylo nedostatečné zasunutí palivových článků. Při této havárii zemřeli dva pracovníci elektrárny. Chtěli totiž utéci nouzovým východem, ale ten byl zamčen, kvůli častým krádežím. V okolí jedenácti kilometrů byla naměřena kontaminace césiem Cs-137 okolo 500 Bq/kg. Druhá nehoda již byla horší. Ta se stala 22.února 1977, když obsluha měnila palivové články a to bez přerušení chodu reaktoru! Avšak do reaktoru byl spuštěn vadný článek, který byl ucpán těsnícím silikagelem, nemohl jím tedy proudit chladící plyn a proto došlo k jeho roztavení. Nastal únik radiace do chladící vody a tím se voda začala odpařovat. V důsledku nedostatku chladící vody se začaly tavit i další palivové články, roztavila se jich asi čtvrtina. Do životního prostředí uniklo přes 400 Curie. Kontaminace césiem Cs-137 v rostlinách byla 67 000 Bq/kg, stroncia Sc-90 až 28 000 Bq/kg. Částečně roztavený reaktor byl ponechán svému osudu a tím pádem pořád unikala radiace z nevyhořelého paliva. Ještě v roce 1990 měření spodních vod ukázalo, že je v ní obsaženo radioaktivní tritium, v množství až 11 000 000 Bq/l (norma pro pitnou vodu je 700 Bq/l u ostatní vody je 5000 Bq/l). Musíme si uvědomit, že těžká havárie JE je většinou způsobena malými poruchami a problémy, které sice samy o sobě nemají velký význam, ale když se to všechno spojí dohromady, je už jen malý krůček ke katastrofě. Navíc se vše ve většině případů odehraje běhěm několika sekund, kdy obsluha může špatně zareagovat, nebo nepochopit v čem je problém a danou situaci ještě zhoršit.

Ekologie
Při provozu JE vznikají tzv. radionuklidy. Většina z nich zůstává ve vyhořelém palivu, ale některé z nich se mikrosopickými trhlinami, nebo netěsnostmi dostávají, do vody v primárním okruhu. Ty se sice čas od času odstraňují, ale jak jistě víte, nic není dokonalé... Výhoda atomové elektrárny je v tom, že neprodukuje do ovzduší skoro žádné znečišťující látky, jako elektrárny tepelné. Ovšem produkuje v malém množství radionuklidy a značné množství jaderného odpadu. Dopady na životní prostředí zde, ale jsou: oteplení v okolí JETE, zvětšení objemu vodních srážek, znečištění řeky Vltavy atd.

Peníze
Na stavbu JE Temelín se zatím vynaložilo přibližne 100 miliard korun. Plus k této částce jakýmsi "záhadným" způsobem ČEZ, nepřipočítal další náklady, které jsou spojené s uvedením JE do provozu, například: likvidace zařízení staveniště, vybudování MEZIskladu vyhořelého paliva atd... Tyto náklady činí zhruba 12 miliard. To nám vychází asi na přibližně 110 miliard korun, ovšem jen zatím... Proč je celková cena tak vysoká? Jedním z hlavních důvodů je ten, že na stavbě se promrhalo neskutečné množství peněz, například při "divoké" koordinaci stavby. Jelikož se celkem rychle měnily bezpečnostní normy, muselo se dělat mnoho změn v projektu stavby. Z toho mimo jiné vyplývá, že čím déle se stavělo, tím déle se muselo přestavovat, k smíchu co? ČEZ přiznal, že v projektu stavby bylo provedeno, až dvaadvacet změn týdně, které byly převážně závažnějšího charakteru a to hlavně hlavně z hlediska bezpečnosti. Avšak u těchto změn zatím nikdo dnes není schopen říci jaký vlastně budou mít vliv na životní prostředí.

Likvidace
Kdyby se Temelín nespustil, demontáž by stála asi "jen" okolo 10 miliard korun. Avšak po spuštění, tedy kontaminaci, nás bude stát likvidace až 200 miliard Korun! Možná že ještě více. Celý projekt stavby a dostavby JE Temelín, mi tak trochu připomíná pohádku o Otesánkovi který, a to slušně řečeno, papá a papá pořád víc a víc, až z toho ...praskne... Dále po 30-ti letech provozu vyprodukuje okolo 1600 tun vysoce radioaktivního odpadu. Ještě ani dnes nemáme vybudovaný mezisklad vyhořelého paliva. Přičemž problém trvalého uložení, nebyl ještě vyřešen nikde na světě. Je pravda, že ČEZ sice odvádí peníze na tzv. jaderný účet, ale nedělejte si iluze, že tyto peníze budou stačit. Tak kupříkladu USA zatím vyčlenilo, na vyřešení problému trvalého uložení, okolo 35 miliard dolarů! Je sice hezké argumentovat tím, že jaderný odpad již máme z Dukovan (asi 700 tun), ale je mnohem jednodušší nalézt uložiště pro menší množství. Kvůli velikosti odváděného tepla z odpadu. Po skončení životnosti obou našich atomových elektráren (JE Dukovany a JE Temelín) zde budeme mít přes 3500 tun vysoce radioaktivního odpadu. (K tomuto číslu neuvádím odpad nízko a středněaktivní.) A teď co s ním, tedy kam s ním? Vybudujeme tedy mezisklad, na 50 let a pak... Tím pádem se zodpovědnost přenáší na naše děti. Poněkud smutné je, že tento vysoce radioaktivní odpad může mít poločas rozpadu až 100 000 let...

Závěr
Doufám, že jste si udělali alespoň přibližný obrázek o JE Temelín. Zde nejde ani tak o to zda jste pro, nebo proti, ale o to udělat si na to svůj vlastní názor a dokázat ho obhájit, například před svými vlastními dětmi, až se Vás přijdou zeptat jak jste jen TOHLE mohli vůbec dopustit...