Další důkaz o tom, že konzumování alkoholu je nebezpečné.

Gwen Cummingsová je  sympatická  žena  na
pokraji  třicítky, která  podlehne  alkoholické-
mu návyku. Ačkoliv  netrvá její tekutinový ná-
vyk až tak  dlouho  a  není  na  tom  ještě  tak
špatně  jako  manžel mamčiny kamarádky (to
byl vtip), její první prohřešek způsobený alko-
holem je  ovšem  velmi vážný. Poté, co v opi-
losti   náramně   zkazí   kamarádčinu   svatbu
a  způsobí  autonehodu,  tak  se   dostane  do
úzkých a  jejími  východisky  z  nepříznivé  si-
tuace  jsou  dvě možnosti: buď půjde schladit
svůj mozek  na  nějakou dobu do chládku ne-

bo ztráví měsíc, respektive 20 dní, v  protialkoholické  léčebně. Gwen  si  samozřejmě  vybere
tu druhou, daleko příjemnější, možnost, čímž se začne odvíjet hlavní příběh filmu. Film 28 dní
je dalším filmem, který  se snaží jít svou vlastní cestou a neomílat omleté vody. Tím, že si film
28 dní kráčí svou vlastní vyšlapanou  cestou, jsem  nechtěl říci, že film tohoto typu tu ještě ne-
byl, to v žádném případě, protože mnozí z vás si jistě  vzpomenou  na český film Dobří holubi
se vracejí či na Formanův veleúspěšný snímek Přelet nad kukaččím hnízdem. Jenomže filmu
podobného zaměření je v dnešní době opravdu málo, a když je nějaký snímek konečně nato-
čen, tak jsou to pro filmového fanouška hotové Vánoce. Ale, abych  se  popravdě  přiznal, tak

mě příběh z jakéhokoliv  ústavu  nijak  zvlášť
nepřitahuje, i když v tomto  filmu  je  léčebna
vykreslena  daleko  příjemnějším  způsobem,
než tomu  bylo  v  Dobrých  holubech. Daleko
lidštější  jsou  v  tomto  filmu  také překvapivě
pacienti, od kterých bych  osobně  čekal  více
znechucení  a  pesimismu, ale co se dá dělat.
28 dní nejsou ovšem ani nijak vyjímečným fil-
mem, jak by se mohlo na první  pohled  zdát.
Při promítaní se si nudit nebudete, celkem se
i pobavíte, ale že by na  vás snímek zanechal
nějaké  výraznější  šrámy, se nedá vůbec říci,

za což může z velké části scénář, který sráží 28 dní bodově výrazně dolů. Scenáristka  Savan-
nah Grantová pojala svou práci dost lehkomyslně a podcenila  dnes  již  náročnějšího diváka.
Výsledkem toho je  přímočarý  a  místy  nudný  děj, který  nezachraňuje ani hvězdné herecké
obsazení. Režisérka  Betty  Thomasová  si  vybrala  pro roli Gwen americkou herečku Sandru
Bullockovou, která sice podává svůj typický kvalitní výkon, ale filmem 28 dní se i přesto znovu
odsunula k šedivému průměru, který  vládl  její  kariéře v letech 1995-1999 (Síť, Láska a válka,
Uloupená  srdce, Nebezpečná  rychlost 2: zásah  apod.). Daleko více vás však asi překvapí ob-
sazení Steva Buscemiho  do  role  Gwenina  poradce  Cornella. Od herce tohoto typu bychom

asi očekávali daleko jinou roli  v  tomto filmu,
hádejte jakou... Dobrý  výkon (všimněte si, že
píši  dobrý, ne výborný) však podává také Do-
minic West  jako  Gwenin  Jasper a Vigo Mor-
tensen coby bývalá baseballová superhvězda
Eddie  Boone. 28  dní  je  zkrátka  průměrným
filmem, který  sice  není  špatný, ale ani vyni-
kající. Původní úmysl tvůrců vykreslit  urputný
boj alkoholiků v protialkoholické se po začát-
ku filmu brzy  rozplývá  v  poněkud  optimisti-
čtější pohádku, která na diváka zapůsobí stej-
ně  jako  příběh  o  šípkové  Růžence.  Ameri-

ckým divákům to zjevně  vyhovuje, protože  po  prvním týdnu promítání ve Spojených státech
amerických  utržil  film  28  dní  neuvěřitelných  10,5 miliónů dolarů (sice jsem už viděl daleko
větší sumy, ale aby film tohoto typu a této kvality  utržil  v  kolébce  filmového  průmyslu  tolik
peněz, tak to je pro filmového fajnšmekra  jistě  velké  překvapení)  a  umístil  se  v  celkovém
žebříčku  na  druhém místě nejnavštěvovanějších filmů (jestli to tak půjde dál, tak se můžeme
obávat, že tvůrci natočí  druhý díl). Český divák však bude k novému filmu Sandry Bullockové
přistupovat  určitě  opatrněji  a  do  kina  se na něj vydají snad pouze zarputilí fanoušci hlavní
hrdinky a jistě velké procento alkoholiků - chlastat se hold nemá...
Martin Náhlovský